Königgrätzer k.u.k. MTB und Wanderverein

.... Podorlickem proti toku Divoké Orlice!

           Tož jsem v pondělí 14.7. l.p. 2014 vyrazil na další túru, ale jelikož byla ve směru do Orlických hor na dráze výluka, která produkuje v následných spojích pochopitelně zpoždění, neriskoval jsem, že mi to kdesi ujede a zvolil jistotu. Tákže ráno sice kupuji na dráze ve žst. HK - Slezské př. lístek na vlak, ale nastupuji do autobusu, který nás převeze do Třebechovic p. Orebem a tam již přesednu konečně na vlak a tradá ... !

   Vystupuji v Častolovicích a vyrážím směr náměstíčko, u hlavní silnice protínající tento městys, se připojuji k zelené TZ, projdu okolo zámku a za zastávkou ČD z hlavní silnice uhnu do polí směr tok Divoké Orlice. A tato moje oblíbená řeka mne bude dnes doprávázet celou štrapácí až do cíle. Souběžně s cyklostezkou se prochází podél zámeckého parku u při vstupu do Kostelce n. Orl. zjišťuji, jak to na nástupišti žst. kdosi umělecky zdatný ztvárnil panorama města ve formě street artu. Rozhodně to tu vypadá, díky tomu, úhledněji a barevněji než dříve. Takže foto a cesta pokračuje po okraji města dál. To se však již musím přepojit na žlutou TZ a přes jeden z mnoha jezů na řece putuji pěšinou mezi poli, okolo Podhorního mlýna (dnes penzion) k Doudlebám n. Orl a v dáli již je krásně vidět Litický hřbet, kterýžto odděluje Podorlicko se samotnými Orlickými horami. Jó počasíčko dnes vyšlo náramně, no však je taky léto ... !

   A přicházím do dalšího městyse na toku Divoké Orlice, v místní prodejně Konzum kupuji občerstvení ve formě turistického salámu (jak jinak) a výtečných housek z pekárny U Kalousů v Rokytnici v O.h. (znalí vědí). A když sa posilním, cesta mne vede dál, okolo soutoku Divoké Orlice a Zdobnice ku Záměli, který projdu celý jak je dlouhý a okolo hřbitovního kostela Sv. Marka se již blížím do historického letoviska s několika významnými památkami. A tím jest Potštejn, kdysi zvaný i též Potštýn. Má statut jen obce, ale místní centrum budí dojem spíše maloměstský, však to bylo oblíbené místo na tzv. letní byty již za I. republiky Československé. Místní pamětihodnosti nemá cenu nýčko zmiňovat, naopak bych zmínil novou místní (nejen) turistickou atraktivitu. Tím jest nedávná zgruntu celá rekonstrukce historické budovy původního zámeckého pivovaru, který dnes čerstvě slouží jako restaurace s novým minipivovarem. Hoj! A místní pivo nese název Clock, tož se tu musím brzy zase objevit, abych už ochutnal nový přísrůstek do stále se rozšiřující rodiny tuzemských minipivovarů. Už proto, že jsem tu byl v pravé poledne a minipivovar otevírá až ve 13.00 hodin. Ehm ...

   Tož razím dál, nyní už však po červené TZ a byť slunce pálí jako čert, mňa nic neodradí, cestou necestou valím dál. Přes vísku Brnou se zabořím do lesa a jdu jedním z nějkrásnějších úseků toku Divoké Orlice. Toto údolí, či spíše širší rokle, občas pročísne jen zvuk projíždějícího motoráku a jinak tu je ticho a klid. Jde se blízko ševelícího toku Divoké Orlice a to jest sama mana nebeská. Tento úsek mezi Potštejnem a Liticemi n. Orl. doporučuji hlavně brzy z jara a na podzim, kdy se to barví nespočtem odstínů. Ale i v parném létě tu je krásně, tentokráte ocením chladivou vodu a stín. Lesem dojdu až do Litic n. Orl. a zde tu vytváří řeka všem vodákům známý Litický oblouk. Bohužel je pondělí a tak se neobčerstvím ani zde, ve známém Penzionu "V Zátiší". Holt drží basu s kastelánem. Když je zavřený hrad, tak i hospoda. Mno, ale v parném létě, uprostřed prázdnin a turistické sezóny, kdy se tady vydělává na zimu .... no nevím!

   U žst. v Liticích n. Orl. se přepojím, pro změnu, na modrou TZ a tím jsem dnes vystřídal všechny barevné varianty turistického značení v ČR. Nořím se zpět do lesa a za chvilku přicházím do Bohousové, kde je už léta zavřený Hostinec "U Dostálů" (věčná škoda), ale přes řeku je v Záchlumí taky hostinec divného jména "Fontána"(?), ale taky v Po zavřeno a tak musím vzít zavděk nealko nabídkou místného Konzumu. Jablečný most ve vratné láhvi ze Sodovkárny v Rychnově n. Kn. přijde k duhu, o tom žádná. Ale když vyrazím dál, po ceste k Popluží mě v lese přepadne v břiše svíravý pocit a musím si odskočit do křoví. Všechno dobře dopadlo, okolo letního tábora s indiánskými s tee-pee se blížím k Popluží, místní to části obce Helvíkovice. Přes ně ale tentokráte nepůjdu ...

   ... protože zahnu ve směru k žst. Žamberk, ale u odbočky k Dlouhoňovicím zase zahnu směr centrum města. Zaběhnu se ještě podívat k Tyršově rozhledně zvané lidově Rozárka na Kapelském vrchu a sousední kapli Sv. Rozálie a již se ocitám v cíli své cesty. Na náměstí v Žamberku složím kosti a usednu v pěkné Reastauraci "Imrvere". Jelikož je vedro, dva korbele Šeráku 11% do mne zapadnou jako nic. Nu ale již je čas odebrat se k dostavníku a tak ještě musím ujít pár kilásků na žst. Žamberk a spěšným motorovým vlakem se vracím zpět do HK. Pochopitelně cestou přijde opět zpestření ve formě výluky. Ostatně její organizace byl vydala na samostatný článek. No ale přichází závěrečný sumář. Cesta byla dnes tuze dlouhá a to rovnou celých ... 33 km.

                       Sepsal a na tento ctěný web vystavil    Bary von Adlergebirge

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek