Königgrätzer k.u.k. MTB und Wanderverein

... aneb jak uniknouti vedru II.díl

   Tož jsem ani na druhý den nelenil a po poledním zvonění a dobrém nedělním obědě vyrazil na další trasu. Od nás z Klášterce n. Orl. jsem busem vyrazil vzhůru do kopců, za volantem busu ČSAD ÚO seděl místní domorodec, řidič (jó ten tvrdej chleba má!) Zdenda Šroler a ten mě s přáním dobré cesty vysadil na konečné v Českých Petrovicích. A tak jsem se vydal na cestu, bylo krásně slunečno, tož co chybělo ...

   Takže z Českých Petrovic stúpám po červené TZ a po silnici vstříc rozc. Pod Adamem, kde uhnu , též po červené TZ, ke Kašparově chatě, kterou vyjímečně míjím a mířím po louce k tzv. vedlejšícho vrcholu vrchu Adam (758 m.n.m), z kterého jsou nádherné výhledy k jížní části Orlických hor a Králicka. Bohužel, byť tu vede sotva znatelná pěšina, jsou lidé, kteří tu kvůli pár fotkám musí zajet autem a to už je na mne opravdu moc, když si lidé musí vozit zadek až na vrcholovou louku a neumí ten kousek od silnice dojít pěšky!!! Dotyčné dámě dávám slovně najevo, že notně přestřelila. Protože být o pár kilometrů dál, kde už je CHKO, vystavila by se pokutě ... Holt svobodu pohybu každý chápe jinak a to mě pěkně sejří!!! Jen dodám, že dáma koukala jako že na ní mluvím snad čínsky nebo co ...

   Radši pokračuju dál k oblíbeným místům, minu rozc. U Křížku a už jsou vidět typicky zaoblené vršky zvonů pěchotních srubů čs. opevnění, protože hlavní hřeben Adamu, a s ním nejbližší okolí,  je jeden z nejvíce zastavěných v rámci opevňovacích prací v celém tehdejším Československu. Napravo v lese míjím zarostlý protitankový příkop a počnu klesat. Míjím vzorně udržovaný K-S 37 "Na rozhledně" a s pohledem na legendární K-S 36 "Pod Adamem" a celé široké údolí přetínající hlavní hřeben Orlických hor v čele s Mladkovem a Lichkovem i vzdálenějšími Králíky, zahnu do chládku lesa. A to je v tom vedru učiněný balzám, cestou razím dál, vyjdu z lesa a čeká mne pár kilásků po vrstevnici, míjím kótu Kostelního vrchu (688 m.n.m.) a po něm již začíná klesání k původně německé obci Vlčkovice (Wöllsdorf), ve které za pěkným rozcestníkem a místní kaplí uhnu směrem k cyklostezce.

   Přiblížím se k st. silnici, okouknu v sezóně zavřenou hospodu (sic!) a okolo bývalého kulturného domu už klesám dolní částí Vlčkovic k Studenecké zátoce, která je přesně na rozhraní katastrů obcí Nekoř a Pastvin. Tam se napojím na modrou TZ a po ní dojdu okolo campů a letních zahrádek až do středu obce. Nutno dodat, že tento tropický víkend byl na Pastvinách velmi znát, tolik lidí na březích a plážích jsem tu už dlouho neviděl. Možná tak naposledy před r. 1989, kdy byli zavřené hranice a možnosti cestování okleštěné. Osvěžení vodou láká, ale musím rázovat dál. U autobusové stanice se přepojím na zelenou TZ a přes technickou památku, čímž je most přes Pastvinskou přehradu přejdu okolo plně obsazené místní hospody a mířím již zase vzhůrů k známé místní části, kde rostou veleznámé Vejdovy lípy, hlavně ta nejstarší a nejmohutnější je v současnosti nej... stromem v celé ČR!!! A ještě k tomu musím k lípám navést jedny postarší motorkáře a k dobru jim tedy přidám legendu o tom, proč se jim říká Vejdovy, což samozřejmě slyší poprvé a rádi ...

   Nu a už se blíží závěr cesty, přes místní samoty přicházím od jihu opět ke Klášterci n. Orl., pokochám se (pokolikáté už ?) namalovanými čertíky (?) na jižní straně kostela a zamířím do chalupy, kde na mne už čeká orošené pivo ze sedmého schodu. Takže, když ze sebe smyju prach cest a vydám se vytáhnout ze sklepa kvasnicový Rampušák 12%, můžu spokojeně sečíst víkendový účet, panč jsem dnes ušel dalších 17 km.

   A závěr: Dobré to bylo ...

                                 Sepsal a na tento web vystavil    Bary von Adlergebirge

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek