Königgrätzer k.u.k. MTB und Wanderverein

... aneb Pardubická anabáze v kombinaci výtvarného umění a turistiky!!!

   Tož jsem spojil dvě věci v jedno a náramně se to vyplatilo. Cesta vlakem uběhla jako nic a tak tedy vyrážím, v Pardubicích je nejčko rozkopaná, díky rozsáhlé rekonstrukci, hlavní třída Míru, která vypadá jako by tu vybuchla letecká puma. Lidé kličkují mezi bagry, přes louže, bahno a je to vůbec zvláštní pohled. Nejprve však v dopoledních hodinách navštívím u zámku Východočeskou galerii a v ní výstavu jednoho z nejvýznamějších českých krajinářů nazvanou "Antonín Slavíček - Kameničky". Výstava je nádherná, cca šedesát obrazů a doprovodný program naplňují moje očekávání. Jelikož jsme však především web turistický, uměleckou recenzi nechám na jindy a po zakoupení pěkného katalogu výstavy vyrážím před zámek, kde je hlavní turistické značení.

   Trasa vypadá pěkně, jednou jsem tu již šel, ale je to opravdu dávno, takže si ty místa rád oživím. Začínám na červené TZ a vyrážím okolo památkově cenné budovy Winternitzových automatických mlýnů k Labi, podél které vede tato trasa dlouhým úsekem až k soutoku s říčkou Loučnou. Podél ní zase dál až k vesničce Počaply, kde se trasa stačí směrem k severu. Po silnici se už blížím k mostu u obce Kunětice, ke které projdu po starém vojenském mostě (podobný je i u nás v HK známý jako "železňák"), který je kupodivu stále platným členem silničního provozu. Aspoň tady musí každý zpomalit a nejede jak blázen, což má své pozitivní stránky. V Kuněticích taky kousek od silnice stojí u Labe stará a známá hospoda "U přívozu". Chtěl jsem si tam původně dát jahodový koktejl, ale neměli.

   Takže si na zahrádce dávám jeden kus pardubického Pernštejna 13% v kvasnicové formě, ale chuťově nic moc, jídelní lístek je naopak slibný, ale musím běžet dál. Okolo starodávného gotického kostela Sv. Bartoloměje a za něm se ze silnice zahýbý trasa polní cestou k osadě pod Kunětickou horou. U parkoviště pod hradem na hlavním rozcestí končí červená TZ a začíná zelená TZ, po které se zase oklikou hodlám vrátit do Pardubic. Procházím okolo bývalého loveckého zámečku, známého dnes jako Muzeum perníku a pohádek a již se blíží víska Ráby. Kousek za ní zase ves Brozany, kde je sympatická stará hospoda, kde dávám další kousek pardubického Kvasňáku 13% a zde chutná věru lépe než v Kuněticích. Ale musím zase dál cestou necestou.

   Nu a podél slepého ramene Labe se pomalu, ale jistě blížím ke krajské metropoli. Tam za koupalištěm a přes cyklo-pěšo mostek již vstupuji do zámeckého parku, ovšem pochopitelně z druhé strany, než jsem po poledni vyšel. Takže to bylo takové kolečko, které končí na zmíněném hlavním rozcestí turisticky značených tras. A přes onu rozkopanou třídu Míru (to je fakt zážitek) končí moje cesta na hlavním nádraží. Jelikož mám zpáteční jízdenku, nespěchám a stavuji se nakonec přímo v pivováru, kde v pivovarské restauraci dávám opět Kvasňák 13% a zde má už výtečnou chuť. V sousední prodejně ho zrovna stáčejí do plastových lahví, takže přikupuji jeden kousek na cestu a již vyrážím na perón, kde mi, stejně jako ráno, jede osobní vlak zpět do našeho Hradca Králového.

   No tož to byl pěkný den, výstava povedená, výšlap bodnul a celkově jsem nakonec ušlapal 23 km. Tož zdar na cestách ....

             Sepsal a na tento web vystavil    Bary von Adlergebirge

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek